PROJEKTPLUS
Kateřina Motýlová a Martin Janíček, Kulturní stanice?
Výstava fotografií od K. Motýlové a M. Janíčka se snaží zachytit současný stav jednotlivých zastávek těkavým pohledem fascinovaného cestujícího, pozorovatele, …
Nechceme fotografiemi jen kritizovat – i když to byl původní impuls, ale i poukázat na autentickou poetiku zarůstjících kolejíišť, perónů a okolí nástupišť, která nemá v Evropě obdoby, ale do určité míry kulturu cestování obohacuje .
I když většina fotografií neodolala estetice drolícího se systému, což je hrozba zásadnější, téměř nevratná a vyžadující odborné znalosti urbanismu, majetkoprávní rozbory, změny v legislativě.
Přesto je to pokus o narušení lhostejnosti většiny obyvatel…
Pokus o vlastní pohledy, které snad inspirují k aktivitě a změně…
+ JE MOŽNÁ PŘEMĚNA NÁDRAŽÍ NA KULTURNÍ STANICE??
+ MŮŽEME REALIZOVAT NÁDRAŽNÍ – STANIČNÍ KNIHOVNU?
+ A CO VAGON KNIHOVNA NEBO MEDIATEKA?
+ NÁDRAŽNÍ KINO??
+ HUDEBNÍ KAVÁRNA–???
+ PERÓNOVÁ PERFORMANCE…??
+ GALERIE V ČEKÁRNĚ ??
+ KAPESNÍ WEBGALERIE – LINKY NA STANICI….BLOG???
+ REKREAČNÍ STANICE ??
+ VEŘEJNÝ PROSTOR – STANICE, VLAK, VAGON, KUPÉ…
– ČASTO CESTOU RADĚJI „JEN“ KOUKÁM Z OKNA…
– NĚKDO SE RÁD BAVÍ SE SPOLUCESTUJÍCÍMI…
– HLEDÁM PRÁZDNÉ KUPÉ
– Z NÁDRAŽÍ RYCHLE MIZÍM, JE TAM CHAOS
– NÁDRAŽÍ JE HNUSNÝ A ŠPINAVÝ
Kulturní stanice je projekt mamapapa o.s., které se dlouhodobě od r. 1997 věnuje site specific projektům a nejrůznějším projevům v netradičních prostorech.
Zároveň funguje jako platforma pro studenty a umělce, rozvíjí vzájemnou spolupráci, vzdělávání a informovanost v oblastech s projekty souvisejícími: light + sound design, kulturologie, sociologie, architektura – projektový průzkum atd.
Nádraží jako opomíjené objekty, skrývající svůj potenciál …
Jedním z důležitých důvodů k práci na tematu Kulturní stanice je dlouhodobě problematická – neudržitelná situace budov Českých drah.
Některé z nich se úspěšně proměnily v celkem renomovaná kulturní centra např. Plzeň-Jižní předměstí, Žilina-Stanica, některé jsme si naopak nechali zbourat: Praha-Těšnov, možná Bubny, možná Žižkovské nákladové nádraží, o jiná se stále bojuje – Ústí nad Orlicí, Praha-Vyšehrad, Ostrava-Vítkovice atd…
Nádraží jsou předmětem dialogu mezi částí obyvatel, která si uvědomuje nutnost historické kontinuity, jež evidentně překáží současnému ekonomickému vývoji. To nás ale nutí k hledání možností – například symbioze ekologického myšlení s funkcí – počínaje čistým cestováním, až po recyklaci materiálů a hledání nových možností využití jednotlivých staničních objektů na kulturní a společenské prostory.
Veronika Resslová, Martin Punčochář
Minulý týden jsem byl barokní oltář
Výstava Minulý týden jsem byl barokní oltář / čeština pro cizince je site specific interdisciplinární instalace na bývalých válcích pro vlakové jízdní řády na nádraží Praha-Holešovice, která transformuje zkušenosti z výuky češtiny pro cizince do podoby nelineární textové instalace.
Válce pro jízdní řády jsou umístěny v boxech po dvou, na každém z nich jsou pod sebou vytištěné části vět, které lze libovolně horizontálně a diagonálně spojovat.
Čtení mezi válci je nelineární, je možné spojit jakoukoliv část věty z jednoho
válce s jakoukoliv částí věty z druhého válce ve stejném boxu. Všechny věty jsou gramaticky správné, ale věcný význam sedí většinou jen v jednom případě. Ostatní spojení vytvářejí poetické metatexty nečekaných významů.
Každá dvojice válců je věnována jednomu gramatickému jevu, pádu nebo času.
Studentům češtiny může instalace pomoci vhlédnout do deklinačního systému v češtině, rodilí mluvčí ji mohou číst jako experimentální text.
Texty vytvořil Martin Punčochář, lektor českého jazyka pro cizince.
Last week I was a Baroque altar / Czech language for foreigners
The exhibition “Last week I was a Baroque altar / Czech language for foreigners” is an interdisciplinary site-specific installation situated at the former location of the public timetables at the train station Praha-Holešovice. The exhibition transforms the experience of Czech lessons for foreigners into a non-linear text installation.
Pairs of rollers serving as timetables are placed in boxes. Each turning cylinder has phrases printed around them that can be freely connected between two rollers, both horizontally and diagonally. Each connection of any two phrases results in a grammatical Czech sentence.
Because reading between the cylinders is not linear, it is possible to connect any phrase from one roller with any phrase in the second roller in the same box. All sentences thus created are grammatically correct, but the substance of meaning usually fits only one case. Other connections create poetic meta-texts with unexpected meanings.
Each pair of rollers is devoted to a single grammatical structure, case or tense.
Students of the Czech language can examine the Czech declensional system with the help of the installation, and native speakers can read it as an experimental text.
The texts were created by Martin Punčochář, an instructor of Czech language for foreigners.
Erik Sikora, Polievočka to go!
Michal Kindernay, Dřív nebo později
"Dans le viol du temps,
dans un moment glacé,
je sens ta respiration,
décalquée sur les vitres."
"Ve znásilnění času,
v zmrazeném okamžiku,
cítím tvůj dech obtisknutý na sklech."
Krátkodobé pomíjející instalace.
